Sandra Jezdinská

Sandra Jezdinská

Koně jsem jako malá moc nevnímala ale jednou to začít muselo a to bylo v páté třídě kdy jsem šla ze školy a vzala jsem to přez les. Ráda tudy chodím je tu klid a vůně stromů :) Vesele si poskakuju po kořenech které koukají ze země kdežto najednou uklouznu a spadnu asi třikrát sem se převalila když jsem klouzala lesem z kopce dolů. Nemůžu říci že to nebolelo,když pád konečně skončil nezmohla jsem se na to abych hned vstala chvíli jsem vydechla a pak se pokusila stát. Nešlo to vykřikla jsem bolestí šíleně mně bolela noha sotva jsem se pohnula.najednou slyším podivný sičivý zvuk a před sebou vidím jedovatého hada o kterém jsem se asi před týdnem učili ve škole, bylo jasné že chce zaútočit, nejlepší a také jediná možnost byla utéct ale jak? Když se sotva pohnu! pak se ozve dusot kopyt a ale nic nevidím... A najednou se z hloubky lesa vynoří nějaké stvoření. Nádherné stvoření v barvě zlata. Byl to kůň nádherný vyskoý, mohutný se srstí jejíž lesk byl vidět na kilometry daleko, vlající černá hříva byla dlouhá a hustá ... Běžel přímo proti mě a zastavil se před hadem, vzepjal se dupal kolem něj .. had utekl ... Kůň chvíli stál předemnou a očuchal mě jako by se semnou seznamoval potom se otočil a pomalu ocházel ještě se ohlýdnul, naklusal a byl pryč.. já ani nedýchala. Pak sem se vzpamatovala, zvedla mobil a zavolala rodiče. Holení kost byla naštípnutá. Od té doby jsem každý den chodila na to místo kde jsem ho potkala.. on to věděl a vždy přišel za mnou, nechal mě i si na něj sednout tak začal můj život jezdce. Přihlásila jsem se do klubu a vystřídala mnoho stájí.. poté zkusila petrklíč. Sunny mě doprovázel. :)

X
XX
XXX
XXXX

X
XX
XXX
XXXX